Jeho domovem je jižní Rusko a Středomoří. Odtud se postupně rozšířil do Evropy a od samého počátku sloužil i k léčebným účelům. Křen je naší kulturní plodinou, která se už ve středověku pěstoval a dovážela do okolních zemí. Je to i krásná dekorativní květina, protože když vykvete, je to hlavice plná nádherných bílých květů. V kuchyni i léčbě se používá výhradně kořen. Povzbuzuje činnost žaludku a střev, uvolňuje žaludeční křeče, zvyšuje krevní tlak, čistí krev, působí močopudně a je skvělí při rekonvalescenci horních cest dýchacích, velmi dobře pročišťuje hlen z plic. Má protivirové a antibakteriální účinky.

Křenový líh se používal při bolestech hlavy, třely se s ním spánky a křenové placky se přikládaly při bolestech zad a svalů.

Křen obsahuje vysoké množství vitaminu C, provitaminů A, železo, draslík, hořčík, vápník a fosfor a velké množství antibakteriálních a fytoncidních látek.

Vstupuje do dráhy plic a tlustého střeva, má teplou povahu a ostrou chuť.