Pochází ze Středomoří, kde společně s mrkví tvořil odpradávna součást jídelníčku. Znám byl na Kavkazu, Blízkém Východu a ve Střední Asii, postupně však zdomácněl i v Evropě. V historických zdrojích nenacházíme zmínky o pastináku, ale vzhledem k tomu, že tenkrát měl stejnou barvu jako mrkev a byl jí podobný i tvarem, je velmi těžké archeologicky to dohledat.

Pastinák má mléčně jemnou chuť. Jí se vařený, zapečený, osmažený či dušený, přidává se do polévek, omáček a je ideální přílohou k masu. Hodí se také do šťouchaných brambor, ke kuřeti a na přípravu pyré. Je velmi podobný kořenové petrželi, ale jeho chuť je mnohem jemnější. Obsahuje velké množství draslíku a je cenným zdrojem vlákniny.

Je sladké chuti a teplé povahy. Podporuje činnost sleziny a jater, podporuje trávení.