Tato obilovina bývávala hlavní plodinou zemí českých. Svůj název získala od starých Slovanů od slova „žíti“. Žito a oves jako jediné obiloviny jsou evropského původu, protože ostatní druhy se k nám dostaly většinou z Asie.

Ze všech obilí obsahuje nejvíce vitamínů B, 11% bílkovin, 72% uhlohydrátů a asi 1,3% tuku. Ze žitné mouky (výražky) se dříve připravoval nejenom chléb, ale i se z ní pekly buchty a koláče. Vyráběla se z něho káva (melta). Teprve módní pšenice ho postupně začala vytlačovat na okraj.

Žito má lepek, ale obsahuje ho méně, než pšenice.

Je neutrální povahy a má sladkou a hořkou chuť. Podporuje imunitu, je diuretické a pomáhá uvolňovat zadržované tekutiny. Vývar z žita je vhodný při otocích nebo hubnoucích kůrách.