Káva

Zpět

Káva

Káva pochází z Etiopie a používala se již v 1. st. př. n. l. Stromy kávovníku rostly divoce a obyvatelé jejicg účinky patrně poznali nejdříve žvýkáním jejich plodů. Z Etiopie, pravděpodobně díky otrokům, se dostala do Jemenu. Zde se též začaly cíleně pěstovat první kávovníky. Pěstování kávovníku rozšířili Holanďané ve svých koloniích. Káva se začala pěstovat na Jávě, Sumatře a Cejlonu. Holanďané věnovali kávovník i Ludvíku XIV. A vzrostlý kávovník byl pak zaslán do Jižní Ameriky, které se staly prvními pěstované v této oblasti.

U nás přišli s kávou ke konci 16. století Heřman Černín z Chudenic a Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic při cestě do Cařihradu. Ale káva u nás zdomácněla mnohem později. Teprve počátkem 18. století začal v Praze prodávat kávu Hatalah z Damašku zvaný Deodatus. V té době byla výsadou bohaté vrstvy měšťanů. Nejdříve kávu roznášel na ulici a po domech měšťanů. Velmi brzy si založil v Karlově ulici kavárnu U Zlatého hada. Káva se zpočátku prodávala podobně jako cukr v lékárnách. Díky své hořké chuti se považovala za lék na žaludek. A tak ještě chvíli trvalo, než se prostřednictvím služebnictva postupně rozšířila mezi obyvatele a stala se dostupnou i pro obyčejné lidi.

Káva je hořké chuti, teplá a stimulující. Zahřívá a hodně vysušuje. Stimuluje energii srdce a vede ji dolů. Při dlouhodobém pití většího množství kávy oslabuje Yang ledvin. Tvoří horko žaludku, neprospívá u žen prsům a děloze.

Káva jako pochoutka je vhodná 1x denně. Pokud přidáme kardamon, je méně agresivní na žaludek. Když přidáme cukr a mléko, tolik nevysušuje, ale velmi zatěžuje žlučník.

Kávu zásadně nepijeme nalačno, při žaludečních vředech, při pocení, problémech se spánkem, suché kůží, zácpou, citlivost na chlad, v klimakteriu a v těhotenství a při nedostatku krve.

Obilná káva zahřívá střed a odvádí vlhko, vysušuje tekutiny. Zahřívá srdce a slezinu. Bez mléka a cukru je vhodná při zachlazené slezině a velkém množství vlhka v těle. Můžeme ji obohatit o kardamon nebo skořici. Není vhodná při nedostatku a vyčerpání tekutin, stoupajícím ohni jater nebo při jeho stagnaci.