Sůl

Zpět

Sůl

Sůl hrála odpradávna obrovskou úlohu v životě lidstva. Její cena se vyvažovala zlatem a velmi často bývala i platidlem. Již staří Sumerové a Babylóňané ji používali ke konzervaci potravin. Převážně v Číně a Indii byla mořská sůl obrovským zdrojem příjmů pro vladaře. Roku 110 př. n. l. byl v Číně nelegální obchod s ní trestán smrtí.

Využívala se v lékařství již ve starověkém Egyptě, Řecku a Římě. Užívala se vnitřně na podporu zvracení nebo zevně ve formě obkladů.

Naše tělo přebytek soli vylučuje močí, takže pokud hodně solíme, velmi namáháme ledviny a můžeme si je poškodit. Naopak při práci a námaze a v létě potřebujeme soli o něco více, protože ji vylučujeme při pocení.

Sůl zadržuje vodu v těle, zvyšuje krevní tlak, podporuje NS (sodné a draselné ionty přenášejí nervové vzruchy, přesun informací), alkalizuje střevní tekutiny a podporuje trávení. J součást krevní plazmy, ovlivňuje její hustotu a tlak. Ledviny vylučují Na, když je jí moc, zatěžujeme je, když je ji málo, tak to je též špatné. Tělo obsahuje cca 150 g soli, 1/10 se denně vyloučí z těla ledvinami, slzami, pocením, močením.

Doporučená denní dávka je 6 až 8 g soli denně (hodně produktů obsahuje sůl ve vysoké koncentraci, které škodí organismu – mlsky, uzeniny, polotovary).

Nedostatek soli může způsobittrávicí problémy, nízký tlak, nadbytek soli vylučuje z těla až 9x více draslíkuanarušuje homeostázu těla, může to pak podpořit vznik artritidy, osteoporózy apod.

Mořská sůl je získávána odpařováním z mořské vody. Po odpaření je našedlá, a jakmile projde rafinací, stává se čistě bílou. Přirozeně obsahuje jod, ale jeho množství záleží od místa, kde byla získána.

Kamenná sůl se těží v dolech a počátky její těžby se odhadují někdy kolem roku 1000 př. n. l.

Po vytěžení se sůl upravuje mletím a čištěním. K nám v dávných dobách putovala po solných stezkách.

Sůl má slanou chuť a chladnou povahu. Ovlivňuje žaludek, ledviny, tlusté a tenké střevo. Sůl čistí horko, ochlazuje krev, rozpouští hlen. Pokud máte otoky, trpíte nadváhou, solte raději solí kamennou nebo himalájskou, určitě ne mořskou, která v sobě uchovává vlhko z vody, z které se těží. Naopak u suchosti sliznic a kůže využívejte sůl mořskou.

Některé druhy solí

Vhodné je vyhnout se rafinované (demineralizace a vylepšování) soli nebo jodizované soli. Vše je v anorganické kvalitě. Pokud je sůl celá, obsahuje minerály a podporuje vstřebávání minerálů a vitamínů z jídla.

  • Rafinovaná sůl: upravuje se chemickým bělením, demineralizuje se, přidává se ES35 ferokyanid draselný (toxický na játra), E554 hlinitokřemičitan sodný, E552 křemičitan vápenatý, E342 fosforečnan amónny, přidává se jód v anorganické formě.
  • Kuchyňská sůl: zvyšuje tvorbu enzymů a tekutin na podporu vstřebávání vitamínů

                                 a živin z jídla.

  • Mořská sůl: bohatá na minerály – Na, K, Ca, Mg, Cl, Fe, Cu, Zn.
  • Šedá mořská sůl: jiné složení minerálů, lepší dýchací systém, bušení srdce.
  • Havajská červená sůl Alaea: obsahuje cca 80 minerálů. Je směs nerafinované soli a sopečného ilu bohatého na oxid železa. Podporuje plíce, imunitu a energii.
  • Himalájská černá sůl: obsahuje sulfidy a sulfáty, zlepšuje trávení, chuť do jídla, bolesti břicha, vlasy, nehty, pokožka – kožní patologie.
  • Himalájská sůl růžová: víc jako 80 minerálů, upravuje pH těla, uvolňuje svaly, snižuje krevní tlak, působí proti infekcím.
  • Fleur de Sel: solný květ, hodně minerálů, jemná chuť, obsahuje J, Zn, Cu, Mn, Fe, Mg, K, obsahuje jód přirozený.
  • Havajská černá sůl: obsahuje aktivní kokosové uhlí, vhodná na detox, podporuje plíce, hydratuje, prevence svalových křečí.