O SIBO, histaminové intoleranci a o tom, proč zužování jídelníčku nikam nevede. Pohledem čínské medicíny.
Znáte to. Po jídle se nafouknete tak, že si musíte povolit kalhoty. V břiše to škroukne a přelije se. Jeden den průjem, druhý den nic. Někdy k tomu přijde bušení srdce, zrudnutí, bolest hlavy nebo rýma bez nachlazení.
A tak začnete hledat. Vysadíte lepek. Pak mléko. Pak luštěniny, cibuli, česnek, jablka. Pak přijde nízkoFODMAP dieta, pak nízkohistaminová, a ty dva seznamy se navzájem vylučují. A vy jednoho dne stojíte u ledničky, koukáte dovnitř a nevíte, co si vlastně můžete dát.
Tohle je jeden z nejčastějších příběhů, které v poradně slýchám. A rád bych vám nabídl jiný pohled, než je hledání další zakázané potraviny.
SIBO je zkratka pro přerůst bakterií v tenkém střevě. Tenké střevo má být poměrně chudé na bakterie — hlavní osídlení patří až do tlustého střeva. Když se bakterie dostanou a pomnoží tam, kde nemají být, začnou vám zkvašovat jídlo dřív, než ho stihnete strávit. Výsledkem je plyn. Odtud to nafouknutí, které přichází krátce po jídle a bývá horší večer.
Histaminová intolerance je něco jiného. Nejde o alergii. Jde o to, že tělo nestíhá odbourávat histamin — látku, kterou si samo běžně vyrábí a která je i v některých potravinách. Za jeho odbourávání ve střevě odpovídá enzym s názvem DAO, diaminooxidáza.
A tady je první důležitá věc, kterou byste měli vědět. Ten enzym sedí na sliznici tenkého střeva. Když je sliznice podrážděná, zanícená nebo poškozená přerůstem bakterií, jeho aktivita klesá. Snížená DAO tedy obvykle není příčina vašich potíží. Je to jejich ukazatel. Něco jako kontrolka na palubní desce.
Proto ta dvě onemocnění tak často chodí spolu. A proto také samotné doplňování DAO v kapslích málokdy stačí — ošetřujete kontrolku místo motoru.
Čínská medicína popisuje totéž jinými slovy, ale s pozoruhodně podobnou logikou.
Trávení má na starosti to, čemu říkáme střední zářič — především Slezina a Žaludek. Představte si Slezinu jako kotel. Nasypete do něj jídlo a on z něj uvaří Qi a krev, tedy palivo, ze kterého žijete. Aby ten kotel vařil, potřebuje pod sebou oheň. Potřebuje teplo a potřebuje sucho.
Když je ten oheň slabý, jídlo se nepřemění. Zůstane z něj vlhkost. A vlhkost je v těle prostředí, ve kterém se dobře daří všemu, čemu se dařit nemá.
Zároveň platí, že Slezina má věci v těle zvedat a Žaludek spouštět dolů. Když se tenhle pohyb rozladí, plyny jdou nahoru místo dolů. Odtud říhání, tlak pod žebry, pálení žáhy. A v břiše se často promíchá horko s chladem — jednou vás pálí, jednou vás nadýmá po studeném. Ten obraz zná v ordinaci každý terapeut.
A ještě jedna věc, na kterou se často zapomíná. Trávení je extrémně citlivé na emoce. Játra mají v čínské medicíně zajistit, aby v těle všechno volně proudilo. Když je emocí moc — a hlavně když je polykáme — začnou Játra fungovat jako papiňák a ten tlak jde nejčastěji právě na oslabenou Slezinu. Říkáme tomu, že Dřevo přepadá Zemi. Vy to znáte pod jménem dráždivý tračník. A poznáte to podle toho, že se vám potíže vždycky zhorší před něčím důležitým.
Přiznám se hned, že na jednu z těch otázek jsem dlouho odpovídal příliš jednoduše. Tak si to pojďme srovnat.
Za nadýmání po houbách nemohou beta-glukany
Nejčastější obava zní: beta-glukan je vláknina, vláknina je potrava pro bakterie, tak si je přece nebudu přikrmovat. Zní to rozumně, ale nefunguje to tak. Houbové beta-glukany jsou tvrdý oříšek — silně větvené, špatně rozpustné, naše enzymy si na ně nepřijdou a bakterie je zpracovávají pomalu, až v tlustém střevě. Nejsou to sladké, rychle kvasící vlákniny typu inulinu. A v běžné dávce extraktu jich přijmete zlomek toho, co obvykle dělá potíže u prebiotik.
Skutečný viník se jmenuje manitol. Je to cukerný alkohol, kterého mají houby docela dost, patří do rodiny FODMAP a chová se přesně tak, jak se od něj čeká — špatně se vstřebává, táhne do střeva vodu a ochotně se zkvasí. Právě kvůli němu jsou houby v seznamech pro citlivá střeva vedené jako riziková potravina.
A jedna pikantnost. Cordyceps proslavila takzvaná kyselina kordycepová. Když se podíváte, co to chemicky je, zjistíte, že je to manitol. Takže pokud vás po houbách nafukuje, Cordyceps je první, na koho se podívám.
Prášek není šetrnější než extrakt. Je to naopak
Často slýchám, že v citlivém období je lepší sáhnout po prášku z celé houby, protože extrakt je koncentrát, a tedy silnější. Chápu tu úvahu, ale je obrácená.
Prášek se dávkuje po lžičkách, klidně pět až deset gramů denně. Nesete si do střeva celou houbu i s nestravitelným obalem a plným podílem manitolu. Extrakt vám dá srovnatelný účinek při jednom až dvou gramech. Do střeva jde několikanásobně méně hmoty — a s ní méně všeho, co může kvasit.
Nebudu vás ale balamutit: manitol se do extraktu dostane taky, není pravda, že by tam nezůstal. Výhoda extraktu není v čistotě. Je v tom, že ho stačí málo. To je celé kouzlo.
A co ten histamin?
Houby nejsou vysokohistaminová potravina. Čerstvé houby obsahují histaminu velmi málo, často vůbec nic. Seznamy zakázaných potravin se navíc mezi zdroji rozcházejí tak dramaticky, že bych podle nich radši nejedl vůbec nic. Nejlépe podložené je vyhýbat se fermentovaným potravinám — a houby mezi ně nepatří.
Háček tu ale je, jen jinde, než se čeká. Houby obsahují jiné biogenní aminy, hlavně putrescin a spermidin. Ty vám histamin nedodají, ale soutěží s ním o stejný enzym, který ho odbourává — o DAO. Když se tedy po houbách necítíte dobře, nemusí to znamenat, že jste přijali histamin. Může to znamenat, že se ten váš vlastní odbourává pomaleji.
A protože množství těchto aminů závisí hlavně na tom, jak čerstvá surovina byla a jak se s ní zacházelo při zpracování, není u tohoto typu potíží kvalita výroby marketing. Je to terapeutický parametr.
Zajímavé přitom je, že řada studií ukazuje pravý opak toho, čeho se lidé bojí — houby aktivaci žírných buněk, tedy právě těch, které histamin uvolňují, spíše tlumí. Nejlépe je to popsáno u Maitake a u Agaricu. Budu ale poctivý: klinický důkaz, že by houby léčily samotnou histaminovou intoleranci, zatím nemáme. Beru je jako podporu terénu, ne jako lék na problém.
Nesnažím se hned posilovat. To je nejčastější chyba. Do rozhozeného středu nemá smysl sypat tonika — přidáte tím jen další materiál, se kterým si tělo neporadí. Postupuju proto ve třech krocích.
Nejdřív uklidnit střed. Na obraz promíchaného horka a chladu, kdy se střídá nadýmání, škroukání a nepravidelná stolice, se mi osvědčuje směs 108 Stoupající kalné. Když je v tom výraznější vlhké horko a k tomu vnitřní neklid, sáhnu spíš po 132 Hedvábný střed.
Pokud se všechno zhoršuje stresem a emocemi, přidávám 001 Rozbití okovů, které harmonizuje Játra se Slezinou. U dráždivého tračníku to bývá klíčový díl skládačky a bez něj se často nikam nedostaneme.
Teprve až se to uklidní, přichází posílení. Tam patří 106 Moře klasů a k tomu MycoClean, který odvádí vlhkost.
Houby dávám klidně souběžně od začátku. Hericium proto, že pečuje o sliznici trávicího traktu a posiluje Slezinu se Žaludkem — v tomhle případě je to jasná první volba. Coriolus kvůli imunitě a kvůli tomu, že z hlediska polyolů střevo nezatěžuje. Reishi na terén přecitlivělosti. A Cordyceps nechávám až na později, z důvodu, který jste četli výše.
Vždycky extrakt. V citlivém období spíš nižší dávka a rozdělená do dne.
Tady vás možná zklamu, protože nedostanete další seznam.
Slezina má ráda teplo a sucho. Nesnáší chlad a vlhko. Takže: jezte teplé a vařené. Menší porce a pravidelně. Ranní smoothie, jogurt z lednice a velké syrové saláty nechte na později, i když se tvrdí, že jsou zdravé. Kotel, pod který lijete studenou vodu, prostě nevaří. Omezte sladké, mléčné a pšeničné, protože to všechno v těle tvoří vlhkost. A nejezte ve spěchu, ve stoje a u počítače.
A teď to důležitější. Eliminační diety jsou nástroj, ne cíl. Mají smysl na několik týdnů, aby se střevo uklidnilo. Nemají smysl jako způsob života. Když se vám jídelníček rok od roku zužuje, není to znamení, že se blížíte k řešení — je to znamení, že řešíte příznak místo terénu. A ochuzený jídelníček nakonec Slezinu oslabí ještě víc.
Cesta středu tady znamená velmi praktickou věc. Omezit dočasně to, co vás prokazatelně a opakovaně dráždí. A všechno ostatní pomalu vracet zpátky.
Čínská medicína je v tomhle podpora, ne náhrada vyšetření. Pokud hubnete, aniž byste chtěli, máte ve stolici krev, budíte se kvůli potížím v noci, máte teploty nebo vám vyšla chudokrevnost, patříte nejdřív k lékaři. Trávicí potíže umí být příznakem věcí, které je potřeba vyloučit.
Houby ani bylinné směsi nejsou zázrak, který vám vrátí střevo do původního stavu přes noc. Zvlášť u potíží, které trvají roky, jde o práci na měsíce.
Ale je v tom jeden zásadní rozdíl oproti tomu, co většina lidí s SIBO a histaminovou intolerancí dělá. Vyřazování potravin pracuje s příznakem. Čínská medicína pracuje s terénem, na kterém ten příznak roste. A jenom to druhé vám může jednoho dne vrátit možnost jít s rodinou do restaurace a nepřemýšlet u toho nad každou položkou v jídelníčku.
A ještě jedna věc na konec. Houby u citlivého střeva plošně nevysazujte. Vysaďte jen tu konkrétní, po které se vám potíže opakovaně a rychle vracejí — to je vaše osobní reakce, ne obecné pravidlo. Plošné vysazení je podle mě chyba. Berete si tím jeden z mála nástrojů, který pracuje na terénu, a ne na příznaku.
Pokud si nejste jistí, co z toho je zrovna váš případ, napište nám do bezplatné Poradny MycoMedica. Rádi se na to podíváme s vámi.
Milan Schirlo
Přihlaste se k odběru novinek a neunikne vám žádná akce nebo důležitá informace
