V posledních letech se stal pojem „překyselený organismus“ jedním z nejčastějších témat výživových diskusí. Internet je plný rad, jak tělo „odkyselit“, jaké potraviny „odkyselují“ a které „zakyselují“. Mnoho lidí žije v přesvědčení, že únava, bolesti kloubů nebo pálení žáhy souvisí s celkovým překyselením organismu.
Realita je však jiná.
Při metabolizaci potravin vzniká tzv. metabolický popel, který je buď kyselinotvorný nebo zásadotvorný. Rozhodujícím faktorem je obsah minerálů – kyselinotvorně působí zejména fosfor a síra, zásadotvorně naopak vápník, hořčík, draslík.
Obecně lze říct:
Je však důležité rozumět podstatné věci:
Chuť nemá s působením nic společného.
Citron chutná kysele, ale v těle působí zásadotvorně. Maso nechutná kyselinově, ale je metabolicky kyselinotvorné.
Stručná odpověď: ne.
Potraviny mohou ovlivnit pouze pH moči, nikoli pH krve nebo vnitřního prostředí. Organismus udržuje pH krve v extrémně úzkém rozmezí 7,35–7,45, což je podmínka pro přežití.
Pokud by pH významněji vybočilo, jednalo by se o život ohrožující stav, typicky acidózu nebo alkalózu, vyžadující okamžitou lékařskou péči.
Stabilitu pH zajišťuje:
To je důvod, proč myšlenka „odkyselování organismu dietou“ nemá biologický základ.
Často dochází k záměně pojmů.
Za „překyselení organismu“ označují lidé úplně jiné potíže – nejčastěji pálení žáhy, reflux nebo pocit těžkosti a horka v oblasti žaludku.
Z pohledu tradiční čínské medicíny je pálení žáhy nejčastěji obrazem horkosti v žaludku.
Tedy ne překyselením organismu, ale:
V takovém případě je potřeba:
- reflux
- horkost v Žaludku
- stres a nevhodné stravování
- nedostatek odpočinku
Kyselost a zásaditost potravin je užitečný koncept pro orientaci ve výživě, ale nikoli měřítko zdraví organismu.
O zdraví rozhoduje celkový životní styl – strava, spánek, pohyb, psychika a vztahy – nikoli pH citronu nebo špenátu.
Přihlaste se k odběru novinek a neunikne vám žádná akce nebo důležitá informace
